A to mám jako hrát za kočku? Postapo s robotama? Má to silnej příběh? Hmm… Furt to zní trochu divně. A to proto, že je to divná hra. Reakce hráčské veřejnosti na zvláštní titul STRAY se rozprostíraly od nadšených reakcí, které ji glorifikovaly jako jednu z nejlepších her roku, až po strohé konstatování, že nejde o nic víc, než walking simulátor kočky. Komunita se příliš nedokáže shodnout na tom, jestli je to plošinovka, akční adventura nebo něco úplně jiného. Ona to možná ve výsledku akční adventura je, ale úplně jiná, než jsme zvyklí. STRAY nejde připodobnit k něčemu, co znáte. Profesionální hráčská obec je zmatena. V této situaci většinou zpozorním, protože je evidentní, že tu máme po delší době originální hru.

Takže o co jde? Jste kočka. A při jednom takovém dovádivém kočičím prozkoumávacím dobrodružství vám nevyjde skok a vy se propadnete kamsi do podzemí. Začíná velká kočičí cesta za poznáním. Svět, ve kterém se ocitáte, má kromě vás své obyvatele. Vedle robotů to je i podivná parazitická rasa Zurků. Co jsou zač? Co se stalo s lidmi? Kde a kdy se vlastně děj odehrává? Na všechny tyto otázky můžete odpovědět. Ale také nemusíte. To je na STRAY vlastně skvělé. Nic vám necpe. Příběh můžete vnímat několika možnými způsoby. Stejně tak i rozhraní hry. Tvůrci vám nenápadně naznačují. Žádné vodění za ruku. Úplně vám stačí svět, který připomíná asijské ošuntělé velkoměsto.

Lokace nejsou nijak rozlehlé a lze se v nich snadno zorientovat. I v tom vidím obrovskou výhodu hry. Ačkoliv textury nijak neoslní, tak celý design světa je neuvěřitelně vtahující. Neonové uličky se spoustou detailů. Focus jen na několik málo postav, které mají nějaký byť třeba jen strohý, přesto ale osobitý charakter, ačkoliv jde o plecháče. Pár lokací, které jsou vzájemně od sebe odlišné. To vše dělá ze STRAY hru, která stojí v přímém kontrastu k tomu, o co se většina studií snaží. O STRAY se mluví jako o malé hře, protože její hrací čas je od čtyř do deseti hodin, ale já ji vnímám jako velkou hru v tom, že vás baví jakýkoliv malý aspekt hry. Na malém prostoru tu je spousta obsahu, kterým se můžete nebo nemusíte zabývat. Spíš se jím ale zabývat budete chtít, protože svět pokládá hned několik otázek, na které budete chtít znát odpovědi. A to nemluvím o vtipných pomrknutích a referencích, například po legendárním Návratu do budoucnosti.

Samotný gameplay je složen z objevování světa, řešení celkem jednoduchých puzzlíků, sem tam nějakého rychlého průběhu nebo velmi decentních stealth pasáží. Důležitou roli tu hraje kočičí perspektiva. A to jak v přístupu ke světu, tak v řešení dalšího postupu. Někdy musíte prostě dělat ryze kočičí věci. Současně tu nikde není návod co dělat. Na některé věci musíte přijít sami. Tento poněkud staroškolský přístup je ale ve výsledku velmi uspokojivý, když objevíte správné řešení. Hra vás navíc nikdy netrápí dlouho. A netrápí vás ani přílišnou obtížností. Ovládání vás například nenechá se jen tak zabít pádem z výšky (což se velmi často nabízí), což možná ubírá na volnosti, ale na druhou stranu nepřináší nějaké zbytečné stresy.

Důležité je, že ačkoliv je hra celkem kompaktní, dokáže střídat jak prostředí, tak principy, které používá. Málokdy se uchýlí k tomu, že nějaký nápad nebo řešení situace replikuje. Pokaždé vás překvapí originalitou, a to jak v tom, do jakého exteriéru nebo interiéru vás posílá, tak tím, co od vás očekává. Malý tvůrčí tým si také skvěle poradil s pracností. To, co jiným studiím dělá potíže v grafice, jako je třeba přirozený pohyb humanoidních bytostí nebo mimika obličeje, vyřešil po svém s velkou dávkou hravosti. Ušetřená energie je pak vidět na detailnosti a promyšlenosti světa kolem. S obrovskou péčí se pak věnovali postavě kočky. Velmi detailní motion capturing je tu znát stejně jako skvěle odpozorované chování čtvernožce včetně například dýchání. Ovládání je díky tomu velmi plynulé. Jedinou výtku lze mít k tomu, že občas není pohyb v prostoru stoprocentně dokonalý hlavně v pozicování hlavního hrdiny, ale vůbec mi to nevadí.

Krom grafiky světa je tu ještě zvuk a hudba. V ledačems mi zvuková stránka připomněla hry od Amanita Design. Postavy tu například používají vlastní jazyk. Hudba pak připomíná hudební duo DVA. Hravé kompozice skvěle ladí s prostředím a nádherně dokreslují jeho atmosféru. STRAY je i díky tomu zjevení. Odpočinková hra, která uspokojí jak náročné hráče, tak milovníky koček, kteří nikdy nic nehráli. Je tu skvěle vybalancovaná přístupnost, obtížnost a zajímavost titulu. Kéž by podobných bylo víc.